Po návštěvách malých obcí a měst jsem měl možnost hovořit s mnoha patrioty a jako místostarosta stotisícové městské části jsem tiše i nahlas záviděl. Nejenom, že si malá obec může vydávat vlastní vyhlášky nebo se starat o obec či městys jako celek, tak u nás v Praze je podivný model, který snad nemá obdobu nikde okolo.
Říkám mu koláč, ze kterého si chce každý ukousnout a nikdo ho nechce pustit z ruky. Tu kus trávníku patří hlavnímu městu a ten vedle zase Praze 8. Jeden poseká v pondělí a ten druhý okolo silnic za tři týdny a vypadá to jak v Kocourkově. Silnice patří hlavnímu městu a díry po zimě se opravují v srpnu, člověk by i ten kus asfaltu snad raději opravil z rozpočtu Prahy 8, ale to mu hrozí, že investuje peníze do cizího pozemku, a tedy může být trestán jako špatný hospodář. Tohle je padlé na hlavu a sousedy nezajímá, čí co je, chtějí mít jen bezpečné a zdravé město.
Když nejste přítelem politiků či partaje na hlavním městě, tak je to, jako když slyšíte „nezavěšujte, jste v pořadí“. Takže můj nápad z cest po malých městech a obcích je takový, že o veškerou zeleň a silnice, kde nejezdí MHD, se má starat městská část a nést plnou odpovědnost, ale taky na to dostat odpovídající finance. Mít možnost vyhláškou pokutovat přímo majitele budov a pozemků, kteří se o své pozemky a budovy úmyslně nestarají. Však jeden nápad mě „kopl“ při návštěvě staré hospůdky v Mikulově, kde visel na stěně starý domovský list. Ale to je dnes nápad minimálně na mediální oprátku