Požaduje, aby nový územní plán hl. m. Prahy
- Specifikoval roli Florence jako celoměstsky významného uzlu ekonomické aktivity s rehabilitovanou kvalitou jeho městského prostředí;
- Specifikovali roli Karlína jako živého smíšeně obytného města dobře integrovaného s prostředím celé Prahy;
- Specifikoval roli Invalidovny jako dobře vybaveného smíšeně obytného města dobře integrovaného s prostředím celé Prahy;
- Specifikoval roli Dolní Libně jako dobře vybaveného smíšeně obytného města;
- Specifikoval roli Náměstí Na Stráži rehabilitovaného na centrum dobře vybaveného smíšeně obytného města s důstojným vstupem do celostátně významných zdravotnických zařízení;
- Určil konkrétní klíčová veřejná prostranství zajišťující vazby výše uvedených center s centrem městské části na Palmovce komfortní tramvajovou dopravou a pro úpravy uličního prostoru s preferencí pěšího a cyklistického pohybu (případně za cenu zhoršení podmínek pro automobilovou dopravu);
- Určil konkrétní klíčová veřejná prostranství zajišťující vazby výše uvedených center do ostatních celoměstsky významných center (most Barikádníků, Sokolovská, Na Žertvách, Libeňský most, Hlávkův most, Pod Plynojemem, Vysočanská);
- Určil konkrétní klíčová veřejná prostranství zajišťující vazby výše uvedených center do ostatních částí městské části a hl. m. Prahy (most Barikádníků, Libeňský most, Sokolovská, Vysočanská, Prosecká, Hlávkův most);
Požaduje, aby nový územní plán hl. m. Prahy
- Jasně deklaroval celoměstský zájem na rozvoji rekreační a společenské funkce Vltavy a jejích nábřeží;
- Jasně deklaroval celoměstský zájem na transformování nivy Vltavy v Libni a Karlíně na kultivované polopřírodní prostředí pro rekreaci pod širým nebem vázané na vodu se zajištěním podmínek pro komfortní prostupnost celého pravého břehu Vltavy od Štvanice po Tróju;
- Jasně deklaroval celoměstský zájem na vytváření podmínek pro příčné propojení nivy Vltavy v Karlíně se severními svahy Vítkova;
- Jasně deklaroval celoměstský zájem na rozvoj Sluncové, vrchu Libeňského plynojemu a lokality Pod Krejcárkem jako prostředí pro sportovní zázemí městské části;
- Jasně deklaroval celoměstský zájem na zajištění příčné prostupnosti přes železniční koridory na sever Vítkova, na Krejcárek, na Třešňovku a do nivy Rokytky;
- Jasně deklaroval celoměstský zájem na rozvoji zelených svahů nad Vltavou jako ploch pro extenzivní rekreaci v přírodním prostředí.
- Jasně stanovil klíčové průhledy podél údolí Vltavy a jasně a konkrétně identifikoval jejich klíčové prvky a jejich vlastnosti (zejména vrstvy zelených nábřeží, ostrovů a Libeňských kos, tradičního blokového města v ploché nivě Vltavy s kostelem sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí, historickou budovou ZŠ a MŠ Lyčkovo náměstí a historickou Invalidovnou, zelené vilové čtvrti ve svazích, Bílou skálu, pohledy na sídliště Ďáblice, Šutku, Bohnice, Libeňskou vodárenskou věž, vinice a sady a skály přírodního parku Drahaň-Troja na severozápadě Prahy 8);
- Jasně deklaroval celoměstský zájem na zachování izolovaných hodnotných objektů (např. Invalidovna, Libeňský zámek a okolí, palác Svět, Ďáblický a Bohnický hřbitov, libeňský plynojem a Löwitův mlýn);
- Jasně deklaroval celoměstský zájem na zachování stop historického vývoje (Stará plavba, Rustonka, libeňské komíny a plynojem);
- Jasně deklaroval celoměstský význam kompozice Libeňského mostu;
- Vymezil a koncepčně řešil celoměstsky významná doplnění nedokončených kompozičních os (např. z Palmovky do Holešovic, na hlavních osách v Sídlišti Bohnice), nepřehlednými plochami demolic a přechodných využití (Rohan, Pelc-Tyrolka, Florenc, nedokončené kompozice Bohnic), často vlivem necitlivých zásahů do organismu města (Florenc, Chabry, náměstí Na Stráži, původní Čimická náves), zastavením přirozeného vývoje města (Zenklova ulice, Pelc-Tyrolka) a devastujícím vlivem dopravy (ulice V Holešovičkách, Střelničná, Sokolovská, Pod Krejcárkem, Florenc, Zenklova, Sokolovská, Balabenka);
- Dostupnost veřejné infrastruktury a kvalitu života ve všech částech městské části.