Bylo rozhodnuto – lanovka z Podbaby do Bohnic nebude. Projekt, který měl za dvě miliardy korun elegantně propojit Prahu 6 a 8, byl po letech příprav zamítnut v řízení EIA kvůli nepřijatelnému vlivu na krajinný ráz Trojské kotliny.
Ať už s lanovkou sympatizujete, nebo ne, jedna otázka visí ve vzduchu: Kolik peněz, času a politické energie právě zmizelo v nenávratnu? A kdo za to zodpovídá?
Rozhodnutí na poslední chvíli
Podle stanoviska magistrátního odboru ochrany prostředí by výstavba lanovky „významně a nevratně zasáhla do přírodního a kulturního prostředí“, konkrétně do unikátní krajiny v oblasti Troje. Lanovka by podle úředníků narušila ekologické funkce krajiny i její historickou hodnotu. Zásadní pro zamítnutí byl právě vizuální a symbolický dopad, nikoli například emise, hlučnost nebo dopravní zátěž – ty byly v hodnocení hodnoceny jako minimální.
A teď k jádru věci: kolik to stálo?
Celkové náklady na projekt měly dosáhnout dvou miliard korun. K samotné výstavbě nikdy nedošlo, ale:
- zaplatili jsme studie proveditelnosti, návrhy, vizualizace a architektonické soutěže (mj. od britského studia William Matthews),
- desítky hodin práce odborů a úředníků,
- politické závazky, očekávání veřejnosti, čas i peníze na komunikaci s občany.
Výsledek? Projekt, který nesplnil základní podmínku schválení v EIA, byl připravován roky. Zbytečně.
Zodpovědnost nikde?
Je pochopitelné, že ne každý projekt může uspět. Ale je naprosto legitimní ptát se:
- Proč nebyl zásadní problém s krajinným rázem odhalen dřív?
- Kdo rozhodl o tom, že se má investovat do řešení, které je v přímém rozporu s územním plánem a ochranou přírody?
- A kdo bude nést odpovědnost za veřejné prostředky, které už byly vynaloženy?
Radní, kteří projekt ještě nedávno obhajovali jako „ekologický dopravní experiment“, dnes mlčí. Přitom už v roce 2023 bylo zřejmé, že projekt budí značné kontroverze nejen mezi obyvateli Troje a Bohnic, ale i odbornou veřejností.
Lanovka možná nebyla ideální. Ale její konec je smutným důkazem toho, jak se v Praze pracuje s velkými projekty. Máme architektonické studie, PR kampaně, ambiciózní vizualizace – ale chybí nám realistický pohled na to, co je opravdu proveditelné.
Dva roky práce, stovky stran dokumentace skončily v koši. A s nimi i důvěra mnoha občanů.
Institucionální podpora
- Magistrát hlavního města Prahy: V roce 2020 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy investiční záměr výstavby lanovky.
- Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP): Aktivně připravoval projekt, vypsal veřejné zakázky na projektanta a organizátora architektonické soutěže.
“Prvním úkolem projektanta bude příprava dokumentace k posouzení vlivu stavby na životní prostředí, takzvaná EIA, její projednání a získání kladného stanoviska. To bude zcela zásadní bod tohoto projektu. Až na základě výsledků EIA bude projektant moci vypracovat finální projektovou dokumentaci pro sloučené územní a stavební řízení,“ uvedl pro web ZDopravy.cz člen představenstva a technický ředitel DPP pro povrchovou dopravu Jan Šurovský.
“Za několik měsíců představíme výsledky a pak se naplno rozběhnou projekční práce. Už aby to bylo. Lidé ze Šestky a Osmičky se na pořádné spojení načekali dost dlouho. Když se dnes potřebujete dostat ze zastávky Krakov na sídlišti Bohnice na Vítězné náměstí, musíte autobusem do Kobylis, odtud metrem na Vltavskou a pak tramvají. Nebo z Kobylis metrem do centra s přestupem na Muzeu a pak zase nahoru Áčkem na Dejvickou. Obě varianty zaberou 40 minut. Lanovkou zkrátíme cestu na 15 minut s cestou k jejím zastávkám,” napsal na své sociální sítě náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).
Autor: Jiří Vítek