V poslední době se v Praze potýkáme s alarmujícím nárůstem žloutenky, což a nebudeme si lhát úzce souvisí s rostoucím počtem lidí bez domova. Tito lidé často žijí na ulici, mnozí jsou pod vlivem alkoholu či drog, což vede mnohdy ke zvýšené agresivitě a tento styl života i k zanedbávání hygieny. Bohužel, tato situace není adekvátně řešena. Policie ČR v posledních letech rezignovala na preventivní pochůzkovou činnost, a tuto roli plně převzala městská policie, která se potýká s nedostatkem personálu, ted y o trošku méně než policie řízena státem .
Velkou škodou bylo zrušení vyhlášky v roce 2016, která umožňovala městským částem vykazovat problematické osoby. Důvodem zrušení bylo zjištění, že některé městské části tuto pravomoc využívaly v rozporu s právními předpisy.
Navrhovaná novela by mohla zahrnovat jasná kritéria pro vykazování osob, aby se předešlo zneužívání, a pravidelný dohled nad jejich uplatňováním.
Opakované přestupky, jako kouření na zakázaných místech, popíjení alkoholu nebo znečišťování okolí, by měly být řešeny přísněji.
Navrhované zákonné úpravy by mohly zahrnovat přísnější postihy za opakované přestupky, větší pravomoci pro městskou policii, a zlepšení spolupráce mezi městskou policií, sociálními službami a dopravním podnikem. Preventivní programy by měly zahrnovat zapojení lidí bez domova do společnosti, například prostřednictvím pracovních programů. Příkladem úspěšného programu je britský Employment Plus od Salvation Army, který pomáhá lidem bez domova najít zaměstnání, a tím jim poskytuje denní příjem a stabilitu.
Na závěr je jasné, že bezdomovectví nelze vymýtit, ale je nutné mít obě strany mince: na jedné straně dohled nad zákony a vyhláškami, a na druhé straně poskytnout těmto lidem záchrannou ruku a příležitost ke změně.”
Autor: Jiří Vítek
Zákon, o kterém se zmiňuji v článku, souvisí s možností obcí uložit zákaz pobytu osobám opakovaně páchajícím přestupky. Byl přijat v roce 2012 jako součást novely zákona o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích), konkrétně na návrh poslankyně Ivany Řápkové (ODS).
🔹 Co přesně zákon umožňoval:
- Obec mohla uložit zákaz pobytu osobě, která se opakovaně a úmyslně dopustila závažných přestupků (např. narušování veřejného pořádku, majetkové přestupky).
- Zákaz pobytu mohl být udělen maximálně na tři měsíce.
- Postižená osoba se musela v obci dopustit závažného přestupku alespoň dvakrát během jednoho roku.
🔹 Účel zákona:
Cílem bylo umožnit obcím lépe se bránit proti lidem, kteří dlouhodobě narušují veřejný pořádek nebo bezpečnost, často vyloučeným lokalitám či tzv. problémovým osobám.
🔹 Kontroverze:
- Zákon byl kritizován za možné porušení práv na svobodný pohyb a pobyt.
- Někteří právníci i ombudsman upozorňovali, že může být v rozporu s ústavou.
- V praxi byl využíván velmi zřídka, a některé soudy rozhodnutí o zákazu pobytu rušily.
Zákon byl nakonec zrušen k 1. červenci 2016, kdy vstoupil v platnost nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (zákon č. 250/2016 Sb.), který institut zákazu pobytu už neobsahuje.
Program Employment Plus od The Salvation Army (Armáda spásy) je iniciativa zaměřená na pomoc lidem při hledání a udržení zaměstnání, především těm, kteří čelí různým překážkám na trhu práce – například dlouhodobě nezaměstnaným, lidem bez domova, osobám po výkonu trestu, nebo těm, kdo bojují se závislostmi či psychickými potížemi.
Aby se zákon vyhnul kritice a neporušoval ústavní práva, jako je svoboda pohybu a pobytu, měl by být upraven s ohledem na ústavní zásady, proporcionalitu a právní jistotu. Zde je návrh, jak by se dal změnit:
🔧 Návrh úprav zákona:
1. Přesně vymezit důvody a účel zákazu pobytu
- Zákon by měl jasně a taxativně vyjmenovat situace, kdy je zákaz pobytu možný (např. opakované závažné přestupky na konkrétním území).
- Musí být zřejmé, že zákaz je nutný k ochraně veřejného pořádku či bezpečnosti.
2. Zajistit přiměřenost opatření (proporcionalitu)
- Měla by existovat povinnost úřadů zvažovat mírnější prostředky před uložením zákazu pobytu.
- Povinnost odůvodnění, proč jiná opatření nejsou účinná.
3. Zvýšit ochranu práv dotčené osoby
- Povinné poučení o právu na odvolání a právní pomoc.
- Automatické přezkoumání nezávislým soudem (nejen na žádost).
4. Zavést časové omezení a přezkum
- Zákaz pobytu by měl být na omezenou dobu (např. max. 6 měsíců) a musí být pravidelně přezkoumáván.
5. Zvýšit důraz na individuální posouzení
- Žádné plošné nebo automatické zákazy (např. pro osoby bez domova nebo lidi s trestní minulostí).
- Posouzení každého případu individuálně, s ohledem na rodinné, pracovní nebo sociální vazby.
✅ Výhody navrhovaných změn:
- Snížení rizika protiústavnosti.
- Větší důvěra veřejnosti a soudů v opatření.
- Využívání zákona jen tam, kde je to opravdu nezbytné.
Co nabízí Employment Plus:
- Individuální podporu při hledání práce
(včetně psaní životopisu, tréninku pohovorů apod.) - Poradenství v oblasti kariéry a vzdělávání
- Napojení na zaměstnavatele a pracovní nabídky
- Podporu i po nástupu do zaměstnání (tzv. post-placement support)
- Kurzy dovedností a školení
- Pomoc s dopravou, oblečením na pohovor, přístupem k internetu, tiskem dokumentů apod.
Kde program funguje?
Employment Plus je aktivní především ve Velké Británii, Austrálii a některých dalších zemích. Každá země může mít trochu jiné podmínky a zaměření, ale princip je stejný – pomoci lidem znovu se zapojit do pracovního procesu a tím i do společnosti.