Situace kolem opuštěných budov a zdlouhavých odvolacích řízení v Praze 8 ukazuje závažné slabiny v naší legislativě. Řada zchátralých objektů slouží jako útočiště osob bez domova, narkomanů či dalších závadových osob. Přestože mnohé stavby čekají na rekonstrukci či novou výstavbu, procesy brzdí opakovaná odvolání ze strany sousedů a spolků, často i na několik let. Mezitím se objekty stávají vážným bezpečnostním a hygienickým rizikem. Zdlouhavost řízení zatěžuje policii, úředníky i veřejnost.
Navrhuji proto ve svém návrhu poslancům tato opatření: Zavedení institutu „rizikové stavby“. Povinnou mediaci mezi investorem, úřadem a odpůrci projektu. Je potřeba vytvořit nástroj, kde budou jasně vysvětleny plánované kroky u každé problematické budovy. To pomůže veřejnosti lépe chápat účel staveb. Individuální přístup ze strany samosprávy. Větší transparentnost formou online nástrojů s veřejnými informacemi o stavbách. Povinné mediace v případě odporu sousedů. Pokud dojde k odvolání sousedů, měl by být automaticky aktivován proces mediace mezi investorem, úřadem a odvolateli. A pro mě velmi důležitý bod: Možnost dočasného zásahu obce, pokud objekt ohrožuje okolí – měl by mít úřadu právo vstoupit do procesu a objekt dočasně zajistit nebo využít, s následnou kompenzací.
Pokud legislativa nezareaguje, hrozí nejen zhoršení bezpečnosti, ale i zastavení potřebné obnovy zanedbaných částí měst. Je nezbytné, aby stát dal samosprávám funkční nástroje k řešení situací, které přímo dopadají na životy obyvatel.