Stačí se projít po městě. Přibývá lidí bez domova, narůstá drobný nepořádek, objevují se konfliktní situace v ulicích a u řady obyvatel to logicky vede ke zhoršení pocitu bezpečí. Přesto se z posledních jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy stále více ukazuje, že bezpečnost není pro vedení města prioritou. O to důležitější je otevřeně mluvit o tom, co se děje v jednotlivých městských částech.
Dnes proto reaguji na interpelaci pana Trníka, vznesenou na jednání Zastupitelstva MČ Praha 8, která se týkala bezpečnostní situace v oblasti Holešoviček a Troji.
Statistika vs. realita každodenního života
V návaznosti na tento dotaz jsem si vyžádal oficiální statistická data jak od Policie České republiky, tak od Městské policie hl. m. Prahy – Obvod Praha 8. Zároveň ale považuji za klíčové říci jednu zásadní věc:
👉 Pocitová bezpečnost obyvatel není plně zachytitelná statistickými tabulkami.
A právě proto dotazu rozumím a beru jej vážně.
Statistika je důležitý nástroj, ale sama o sobě neodpoví na otázku, zda se lidé cítí bezpečně, když jdou večer domů, když se jejich děti pohybují po sídlišti, městě, ulici nebo když se ve veřejném prostoru opakovaně setkávají s problémovým chováním.
Co říkají čísla Policie ČR
Lokalita Troja
Ve sledovaném období 1. 10. – 30. 11. 2025 bylo v Troji evidováno 48 skutků, zatímco ve stejném období roku 2024 to bylo 53 skutků.
Celkově tedy došlo k poklesu kriminality o cca 9 %.
Pozitivní je zejména:
- pokles trestné činnosti z 29 na 17 skutků (–12),
- naopak nárůst přestupků (mimo dopravu) z 24 na 31 skutků (+7).
Lokalita Holešovičky
Zde byl zaznamenán nárůst z 39 na 53 skutků, tedy o 14 případů.
- trestná činnost: +7 skutků,
- přestupková činnost: +7 skutků.
Ani zde však podle Policie ČR nejde o dramatické zhoršení, ale spíše o setrvalý vývoj s mírným kolísáním.
Pohled Městské policie Praha 8: minimum reálných incidentů
Data Městské policie Praha 8 jsou v tomto ohledu ještě výmluvnější.
Prověřením systému myFABER byl za sledované období zaznamenán pouze jeden skutečný delikt, a to v ulici Písečná (vzbuzování veřejného pohoršení, předáno Policii ČR).
Ostatní oznámení se týkala:
- neobydlených objektů,
- hlášení na kouř, křik či osoby uvnitř budov,
a ve všech případech byla vyhodnocena jako negativní – bez zjištění protiprávního jednání.
V drtivé většině ulic Troji a Holešoviček byl počet zásahů nulový.
Proč přesto lidé bezpečnost vnímají hůře?
Tady se dostáváme k jádru problému.
Bezpečnost není jen o trestných činech. Je i o:
- přítomnosti sociálně slabých osob ve veřejném prostoru,
- zanedbaných lokalitách,
- drobných konfliktech, které se do statistik často ani nedostanou,
- a o celkovém pocitu, že město situaci nemá pod kontrolou.
A právě zde narážíme na širší problém:
👉 Hlavní město Praha bezpečnost dlouhodobě odsouvá na vedlejší kolej, místo aby ji řešilo systémově – ve spolupráci sociálních služeb, policie, městských částí a územního rozvoje.
Co navrhujeme dál
Proto jsem panu Trníkovi zároveň navrhl, aby jeho zástupce v Komisi pro bezpečnost MČ Praha 8 předložil konkrétní případy z terénu. Jen tak můžeme:
- cíleně reagovat,
- zapojit Policii ČR i Městskou policii,
- propojit bezpečnostní opatření se sociální politikou, dopravou a územním rozvojem.
Bezpečnost se totiž nevyřeší jedním číslem ani jedním usnesením. Je to dlouhodobá práce, která vyžaduje spolupráci všech úrovní – od města až po jednotlivé městské části.
Závěrem
Oficiální data ukazují, že nejde o bezpečnostní kolaps.
Zároveň ale nelze ignorovat pocit obyvatel, který se zhoršuje. A ten je stejně důležitý jako statistika.
Jsem připraven:
- řešit konkrétní podněty,
- projednávat je v Komisi pro bezpečnost,
- a hledat řešení ve spolupráci s policií, magistrátem i příslušnými odbory.
Bezpečnost musí být prioritou – nejen na papíře, ale v každodenním životě lidí.
Jiří Vítek, místostarosta MČ Praha 8